Otevírá se nová budova Fakulty architektury ČVUT
Po roce a půl od položení základního kamene byla dokončena nová budova Fakulty architektury ČVUT v Praze, kterou pro 1 800 studentů navrhlo studio Šrámková Architekti. Osmipodlažní budova s fasádou z oranžových cihel, stojící nedaleko Národní technické knihovny v Dejvicích, nabízí přes 33 tisíc metrů čtverečních užitné plochy. Studentům se otevře v pondělí.
Po tom, co byl v roce 2008 otevřen Atelier D na sousední Fakultě stavební a na konci roku 2009 slavnostně otevřena Národní technická knihovna, přichází do pražských Dejvic a jejího kampusu ČVUT další a na delší dobu poslední designová realizace. Poslední volnou parcelu o rozloze 4 995 metrů zaplnila nová budova Fakulty architektury, která se stala největší stavební investicí ČVUT za posledních 25 let. Budova s oficiálním názvem ČVUT Nová budova Dejvice bude určena nejen z 67 % studentům architektury, ale z menší části i dalším fakultám jako například Fakultě informačních technologií, která obsadí jedno patro.
Přibližně 30 metrů vysoká budova, na kterou vyhrálo studio Šrámková Architekti veřejnou soutěž z 35 návrhů, působí cíleně skromným, jednoduchým a chudším dojmem. Návštěvníky vítá vstupním nádvořím se dvěma průčelími otočeným na přístupovou osu areálu. Ze zbylých 64 metrů dlouhých stran působí jako množstvím oken prosklený kvádr obložený cihlami. Beton je v exteriéru odhalen je částečně u vstupu. Z exteriéru nejvýraznější a nejkontroverznější je severovýchodní strana budovy, z níž v přízemí vystupují tři menší barevně odlišené a do země zapuštěné kvádry sloužící jako posluchárny.
O co obyčejnější je exteriér objektu, o to více modernější je interiér, který navrhla architektka Markéta Cajthamlová. V něm se naplno projevuje použitá železobetonová monolitická konstrukce a přiznané jsou veškeré nosné betonové stěny. Interiér tak, především díky atriu, může lehce připomínat výše zmíněnou nedalekou knihovnu NTK. I zde byly použity barvy, které však tentokrát zdůrazňují jednotlivé části objektu. Výraznými barvami se nešetřilo při odlišení bloku s výtahy, bloku se sanitárním zařízením i bloky jednotlivých poslucháren a cestě k nim. Velkým plusem je velká energetická úspornost budovy, čemuž pomáhá přirozené provětrávání prostoru z atria, letní řízené chlazení a automatická regulace osvětlení.
Nová Fakulta architektury, kterou navrhla Alena Šrámková, Tomáš Koumar a Lukáš Ehl, je projektována na 1 800 studentů, 129 doktorandů, 214 zaměstnanců a nabídne 316 míst v třípodlažních podzemních garážích. Její celková užitná plocha je 33 340 metrů čtverečních. V každém podlaží je deset ateliérů, čtyři audiovizuální učebny, dvě zasedací místnosti, respirium pro studenty a kanceláře pedagogů. V posledním zvýšeném patře je 17 patrových ateliérů. V budově nechybí mimo univerzálních prostor určených pro výuku nebo třeba oddych také posluchárny pro 80, 100, 180 a 300 posluchačů. První patro navíc nabízí modelářské dílny a učebny počítačů.
Výuka v nové budově začne novým semestrem v pondělí 14. února.
Čtěte samostatný článek Stavební fakulta ČVUT má nové studijní prostory
Čtěte samostatný článek Národní technická knihovna se připravuje na start
Čtěte samostatný článek Poctu ČKA získala nyní vystavující Alena Šrámková
Foto: Tomáš Souček
Zdroj: Šrámková Architekti a ČVUT
Téma: Alena Šrámková, architektura, ČVUT, ekologie, interiér, Praha, škola
Další zprávy: « Starší zpráva Novější zpráva »
Sdílejte článek na:
odešlete na email:
nebo vytiskněte:
Ohodnotit přes Facebook:
Autor zprávy:
Ondřej Lazar Krynek je grafik, fotograf, webdesigner a občasný redaktor. Obdivovatel dobrého nebo zajímavého designu, inovativních nápadů, architektury, moderních technologií, nových médií, extravagantní módy, moderního umění a širokého spektra kultury.
Homepage autora | Všechny články od Ondřej Lazar Krynek
Jsem sice technokrat, příliš zdobné prvky nemám ráda, a to zejména v architektuře. Ale nová Fakulta architektury patří k nejhoršímu, co jsem v poslední době viděla. Myslím si, že měla být vzorem pro všechny nynější a budoucí studenty a chloubou pro ty minulé. Takto ovšem dělá jenom ostudu. Já osobně bych vnější fasádu hlavní budovy obohatila ještě například velkoplošnými barevnými květinami (v duchu hesla co nelze potlačit, je nutno zvýraznit).
Prostě se mi tato budova nelíbí. A to natolik, že už ani nechci překročit její práh, abych se podívala dovnitř…..
MV: na každé straně budovy by mohly být jiné druhy květin aby to bylo rozmanitejší a barvy jako lososová, meruňková , pistaciova
… jste zvláštní
V podstatě jsem sledoval průběh stavy a hlavně dostavby. Můj názor je takový, že interiér se docela vyvedl, v podstatě se mi líbí, má své kouzlo studentské půdy, není to typ nezvedených dávno doufám zapomenutích školních interiérů socialistické doby, přestože hlavně obdivuji původní zachovalé interiéry z dob vzniku samotných škol, tak si myslím, že tento interiér je velmi povedený. Souhlasím s dámou z předchozího komentáře, že fasáda budovy je dost nudná, bez jakýchkoliv detailů, když se na ní zadívám, vidím budovu, která by mohla být maximálně plná nějakých firemních kanceláří. Fasáda budovy, navíc budovy, která bude sloužit budoucím architektům postrádá vše co je spojeno s jakýmkoliv tvůrčím duchem. Takže to zakončím tím, že vnitřek hodnotím velmi kladně, avšak to pěkné co se ukrývá uvnitř je v obrovským rozporu s tím děsem, který ve mě vyvolává budova z venku.
O kvalitach interieru se tedy vyjadrovat nebudu. Vpodstate to shrnul predchozi prispevek (Marii Vebrovou asi bude hodne mrzet, ze ho nikdy neuvidi :-)
Co se tyce exterieru, myslim, ze subjektivni hodnoceni nestaci. Je treba se zamerit na tvorbu A.Š. Ten dum se stane ikonou. Ale to je zase muj subjektivni nazor :-)
Fakulta architektury ČVUT potřebovala svůj prostor jako sůl. Podnájem v stavarně a všude možně po Dejvicích nebyl zcela ideální z hlediska studia a ani důstojný pro školu, která má studenty učit utvářet prostor. Z tohoto hlediska by současní studenti i všichni zaměstnanci školy měli být vděční. Když nic jiného, tak by se neměla dělat fronta u výtahů jako na A-cku.
Pravda je ale, že zvolený projekt vzbudil mnoho ne zcela pozitivních ohlasů, a já také neoplývám nadšením. Nemyslím si, že jde o špatnou architekturu, ale, jak jednoduše řekl jeden pan architekt, kterého uznávám, je to “starý dům”. A k tomu s ne vždy vydařeným interiérem. Chybí mi v něm harmonie. Škoda také dodavateli zkažených detailů. Snad je to velikostí stavby, nedostatečným technickým dozorem nebo možná rozpočtem, ale rozhodně to nepřidává pozitivnímu dojmu…..
Je mi líto, že tuto obrovskou příležitost, kdy FA dostala svou budovu, nemohli využít studenti, nebo mladí nadějní architekti, kteří by jistě ve spolupráci se zkušenými staršími kolegy vytvořili takovou stavbu, která by byla hodná naší fakulty. Kdo jiný než architekti sami by měl mít odvahu postavit si budovu odvážnou, současnou, nebo spíš snad futuristickou? Vždyť v ní budou zrát četné budoucí generace architektů.
Kdo jiný než ikony české architektury?
Ten dům je fantastickej a to čím dál tím víc ho sledujete a pohybujete se v něm. Není prvoplánově líbivý a nemá na fasádě kytičky. Ale je to pokračování dlouhé linie vývoje české architektury, je nadčasovým a mistrovským dílem.
(Kdo kromě paní profesorky ví jak se dělá okno?)
Intriér nevypadá špatně a rád se na něj zajedu podívat. Ale ty fasády a hmoty? Naprosto podprůměrná administrativní budova z periferie. Nezajímavá sama o sobě a rozhodně to není způsobeno kompromisem v kontextu stávajících budov. A ten “nápad” s barevnýma posluchárnama mi připadá podobný jako různobarevné kytičky na fasádě. K tomu ten přapodivný nepoměr k hlavnímu objemu, jak říkal můj mentor, prostě “vyšlismus”. Jsem zklamaný z promarněné příležitosti.
souhlasím s tím že mi to přijde jako promarněná příležitost.Připadá mi že někde se peníze vyhodili hrstmi jinde bylo zbytečně ušetřeno… o exteriéru bylo řečeno již mnoho a já souhlsím s tím že je to nudné skoro až děsivé. Interiér se mi taktéž líbí mnohem více. Některé detaily, kterých si všimnete většinou až na druhý či třetí pohled jsou vydařené, jiné kterých si většinou všimnete na ten první, ne (např.místy nedodržená linie oken a dveří, bíle plastové dveře…)ale co je hlavní, tak chybí funkčnost na kterou si postěžuje nejeden učitel. Příkladem vyhozených peněz by mohli být smartboardy které jsou v mnoha učebnách ale ještě nikdy sem neviděla že by je někdo použil, nepraktické mi přijdou bílé tabule na které se píše fixami, a v přednáškové místnosti tabule nejsou preventivně vůbec. a mola bych pokračovat. ale bych nebyla škarohlíd, tak velmi ocenuji toalety kde je bidet - takové by měli být všude.