Nový dopravní terminál chloubou Hradce Králové
Hlavní město královéhradeckého kraje se může pochlubit na české poměry unikátní stavbou autobusového nádraží. Pro téměř stotisícové město Hradec Králové navrhl Terminál hromadné dopravy z lehké konstrukce pražský atelier designu a architektury Patrik Kotas, který nese jméno po významném českém architektovi.
Oficiálně se nová stavba jmenuje Terminál hromadné dopravy Hradec Králové, jelikož stavba zahrnuje 13 stání pro městskou trolejbusovou dopravou (s návazností na blízké vlakové nádraží) a 12 stáními pro linkovou meziměstskou dopravu. K tomu patří ještě 20 řad odstavných stání pro autobusy a trolejbusy v severní části. K řešení také patří omezení dopravy v prostorech Riegrova náměstí, které leží mezi terminálem a vlakovým nádražím.
Vzletná, lehká konstrukce nesoucí textilní – membránové zastřešení hal působí příjemně moderním dojmem především proto, že podobné textilní architektonické řešení se v České republice příliš nevyskytuje, ovšem v celosvětovém měřítku můžeme podobné stavby najít již mnohem dřív, jako příklad se dá třeba uvést Olympijský stadion v Mnichově z roku 1972, který proslul právě díky obdobnému řešení zastřešení.
Samotné budovy odbavovacích hal jsou dvě jedna pro MHD a druhá pro meziměstskou dopravu. Jsou prosklené ze všech stran a slouží nejen jako informační centra, ale také nabízí pro cestující občerstvení. Mimo elektronický informační systém a rotující prosklená schodiště vévodí interiéru obrovská skleněná koule, která působí skoro jako letící balón vznášející se nad celým prostorem haly. Nejde ovšem jen o nějakou levnou dekoraci, ale především o funkční umístění dispečera.
Vize dispečera, který se vznáší nad cestujícími a diktuje, který autobus a kam pojede se mi zdá zcela neomaleně utopická. Dispečer – vládce se vznáší nad hlavami lidí v zrcadlové kouli. Dá se pouze odhadovat kolik takovýto módní výstřelek stojí peněz a nakolik je jeho umístění praktické, užitečné a nutné. Ovšem na druhou stranu je to prvek zcela ojedinělý a takovéto nádraží si zcela jistě zapamatujete jednou pro vždy.
O výstavbě autobusového nádraží se uvažuje již z doby za komunismu. V roce 2000 zastupitelstvo města vyzvalo 12 kanceláří k podání nabídky na zpracování studie. Do finále postoupily dva projekty. Roku 2002 pak byl k realizaci zvolen koncept od projekční kanceláře Patrika Kotase, který má s tímto typem architektury u nás zcela jednoznačně nejvíce zkušeností. Jako stálice pražské postkomunistické výstavby MHD a zároveň navrhováním designového řešení jak autobusů, tramvají, metra tak vlakových souprav. Je až skoro s podivem, že bezvýhradně všechny takovéto zakázky za posledních 20 let spadají pod jediné architektonické studio.
Investorem terminálu je Magistrát města Hradce Králové a provozovatelem terminálu je Dopravní podnik města Hradce Králové. Jako dodavatel stavby nejdříve vyhrála výběrové řízení ŽS Brno s nejnižší cenou, ale společnost Skanska CZ se odvolala k soudu za nesplnění podmínek výběrového řízení. Bylo tedy vyhlášeno druhé kolo, kde zvítězila firma Strabag s návrhem 392 miliónů. Přibližně 62 miliónů bylo získáno z fondů Evropské unie. Městský mobiliář včetně designových laviček dodala firma Mmcité.
Místní obyvatelé si stavbu vesměs pochvalují, ale také dodávají, že je vlastně úplně jedno jaké to nádraží vlastně je, hlavně že je. Čekali na něj opravdu dlouho.
Foto a zdroj: Patrik Kotas
Zpráva ze dne: 7.3.2009Téma: autobus, Hradec Králové, interiér, město, nádraží, Patrik Kotas, technika
Další zprávy: « Starší zpráva Novější zpráva »
Sdílejte článek na:
odešlete na email:
nebo vytiskněte:
Ohodnotit přes Facebook:
Autor zprávy:
Pavel Dvořák studuje DAMU obor scénografie. Živí se komerčním textilem. Líbí se mu městské amfiteatry, pohádky a Lovci duchů. Založil firmu "The People's Democratic Dictatorship of New Visceral Way by Super Humans" alias PDD, která se věnuje všemu.
Homepage autora | Všechny články od Pavel Dvořák
Má to jednu výhodu. Lze to charakterizovat dvěma slovy – nevkusná ohavnost.
Nemohu souhlasit. Stavba je to (i na živo) nádherná. Zvlášť v noci se mi líbí a to jeste ještě nevyfotili Riegrovo náměstí (to před nádražím), Hradečák nejsem, je jim co závidět :) V dobrém, více takových staveb! Navíc se v budovách najíte i teplého jídla, koupíte noviny, nechybí informační pulty, internet a čisté WC dokonce zdarma.
Pro Aleše Nejedlého :Nejspíš si z Perníkova.Ta závist je tu cejtit už z těch tvých slov.
Pro Jaroslava Jedličku: Argumentace výkřiky o závisti se stala “instantním nástrojem pravdy” internetových diskuzí. Když řeknu, že závist je cítit z Vašich slov (nejspíš závidíte dostatek soudnosti a vkus), budu mít úplně stejnou pravdu jako Vy. Tohle je infantilní :))
Klidně si obhajujte tenhle skvost architektury devadesátých let :)), ale omezte se při tom na napadání “diskutujících”. I já bych osobně třeba ocenil, kdybyste dodal nějaké pádné argumenty, proč nesouhlasíte s mým názorem, místo dětinského vykřikování nepravdivých tvrzení. Když mi vysvětlíte (a pozor, musí to dávat smysl), z jakého důvodu pan Kotas používá na většině svých staveb předimenzované a nesmyslné nosné prvky, točitá schodiště a tuny chromu, třeba uznám, že jsem se mýlil. Ale protože jeho stavby působí asi jako kdyby se zaseknul na vkusu dítěte, které sní o tom, že jesnou bude dělat architekturu se spoustou “hustejch” prvků, tak se vám to nejspíš nepodaří, nehledě na to, že ani nevíme, jestli se zmůžete na něco jiného, než jsou pomatené plky o perníku a závisti :))
Hádek je všude dycky dost, ale ten Patrik je nějakej divnej!
to Lojza Nejedlý: v podstatě když jste mluvil od jeho předimenzovaných nosných prvcích,tunách chromu a podle Vás dalších “hustejch” prvkách,tak jste vyjmenoval, (nejen) podle mě, charakteristické prvky pana doc. Kotase,které beru jako přednosti,protože právě podle nich poznáte jeho rukopis mezi ostatní fádní architekturou,kterou zřejmě preferujete Vy. Fádní nízkorozpočtové architektury je všude kolem nás plno a pokud se najde investor,který tyto (podle vás) Kotasovi kýče bez problémů zafinancuje,tak nevidím důvod proč potom zpětně brát v potaz otázky ohledně toho kolik to stálo a kde se dalo ušetřit. Proč si tedy z některých míst, navštěvovaných během všedního života, neudělat klenot. Sama z vlastní zkušenosti muhu říci že tato stavba na mě opravdu zapůsobila. Když jsem v létě jela do Hradce na festival RfP,byla Hradecká dálnice od Prahy neskutečně ucpaná,hodinu a půl sme popojížděli v hrozném horku v koloně a moje nálada byla opravdu na nule. kdybych tenkrát přijela na nějaké obyčejné zděné,špinavé a fádní autobusové nádraží asi by mi to na níladě moc nepřidalo. Když jsem ale přijela na tento nový terminál (o kterém jsem před tím vůbec nevěděla) jakoby do mě vrazil novou energii,celou půl hodinu strávenou na nástupišti sem si prohlížela vše kolem sebe a opravdu mě ta stavba bavila. Byla jsem jí naprosto unešená. A myslím že slova závisti jsou tu opravdu na místě,ale pouze ty přející a v dobrém slovasmyslu.
je to pěkné