V roce 1995 působilo první číslo tohoto overgroundového časopisu jako zjevení! Experimentální grafický design, neobvyklá vizionářská témata, velká jména, přirozeně působící rozhovory a velmi osobní recenze dělají z časopisu Živel stále neobvyklý zážitek. Nové číslo 29 na první pohled zčernobílelo, ztloustlo, zdražilo a bohužel i způlročnělo.

Tohle je časopis, ve kterém Stanisław Lem prohlásil, že internet bude jen o pornografii. Kde Mr.C představuje Axis Mutatis, kde Egon Bondy vítá houseovou muziku. No prostě asi jediné médium kde se tehdy mohl člověk dozvědět co je to kupříkladu Ars Electronica, kdo je to Michael Bielický, tabuizovaná filmařka Leni Riefenstahlová, nebo třeba Timothy Leary a mnoho dalších jak českých tak světových spíše alternativních jmen. Vlastně asi jediné pořádné médium u nás, které reflektuje a relativně ovlivňuje vývoj a změny v subkulturách a alternativ mimo televizního mainstreamu a utváří i utvářel toto kulturní povědomí.

Je toho opravdu hodně, nepravidelně vycházející časopis (asi třikrát ročně) směřoval na začátku hodně k sci-fi techno pozitivní tématice. Začínal s vlnou nové muziky (příchodem house partys, DJingu, tanečních drog), grafického designu (Appel, Photoshop, 3D, vektorová grafika, digitální fotografie) no prostě životního stylu pozitivně ovlivněnému vznikem a rozšíření počítačů a jejich sítí. V téhle době byl ještě internet jako kyberprostor zahalen rouškou něčeho mystického a těžko definovatelného a o našlápnutým notebooku se mladíkům jenom snilo, prostě doba kdy jsme začali žít svoje science-fiction v reálu.

Postupem času pak explorativní grafický design a různorodá témata vykrystalizovala v jednotný grafický styl časopisu a k jednotnému tématu každého čísla. Nedílnou součástí časopisu se pak stává CD, které k počtení přináší vždy nějakou zvukovou lahůdku. Časopisu se stále daří za léta své existence udržet se akorát na hraně mezi méně známou tématikou, alternativou a zároveň komerční a populární. Autorům patří velký dík za velký kus práce, bez které by tady u nás byla díra, prostě by tu něco takového chybělo.

Nové číslo zcela jistě plní svoji úlohu alternativního časopisu. Jen namátkou rozhovor s Ivanem “Magorem” Jirousem, začátek nové tradice představování světových fotografů se Stephenem Shorem (článek ovšem fikaně neobsahuje žádné fotky) nebo třeba zajímavou úvahou nad tím, proč český film po roce 89 jenom upadá, zatímco se autoři plácají po zádech. Přehled sci-fi B-filmů 50. let, trocha rozhovorů, trocha muziky, trocha utopie, trocha filmu, trocha obrázku, trochu psycho, trocha sexu, trocha internetu, trocha grafiky a tak dále.

Časopis sice ztratil své jednotící téma (možná příliš svazující), zato ovšem dostal jakási podtémata, ve kterých se orientujete pomocí menu v levém horním rohu (jako u webu), kde již přečtené věci jsou logicky přeškrtnuté. Přesně 174 stran zajímavostí je na mě ale nějak mnoho, časopis se pyšní 140 recenzemi, ale proč tolik? Je možné, že se snaží dohnat tu dvouletou pauzu, ale všeho moc škodí. Časopis vychází ve dvou typech obalů - černý a bílá, kde obálka skrývá svůj význam, který musí divák vyluštit. Stejně je ale dobře, že jsou BACK!

Foto: Ondřej Lazar Krynek
Zdroj: Živel

Autor zprávy:
Pavel Dvořák studuje DAMU obor scénografie. Živí se komerčním textilem. Líbí se mu městské amfiteatry, pohádky a Lovci duchů. Založil firmu "The People's Democratic Dictatorship of New Visceral Way by Super Humans" alias PDD, která se věnuje všemu.
Homepage autora | Všechny články od Pavel Dvořák