Na Marketu (a, konaném v galerii (a na konci září, se představilo několik zajímavých začínajících designérů. K nadějným jménům patří bezesporu Štěpán Růžička, student ateliéru K.O.V. na pražské VŠUP. Na marketu prezentoval své brože B-birds, které vytváří z víček od zavařovacích sklenic. Jednalo se o jeho první samostatnou prezentaci v Praze.

Šperky Štěpána Růžičky, jenž pochází z jihočeské Bechyně, jsme však již mohli vidět v rámci ateliérových výstav, kupříkladu v červnu 2008 v Atelieru Liběny Rochové jako součást prezentace semestrálních prací Organic nebo na táborském Jarmarku letos v srpnu. Naposledy pak na letošním Designbloku spolu s dalšími studenty uvedeného ateliéru (K.O.V.) pod vedením Evy Eisler.

Růžička studoval rovněž keramiku a oděvní návrhářství; je například autorem „chlapských“ kostýmů ke hře TEST.Ost.Er.On, uváděné v Alfredu ve dvoře, v současné době dokončil výtvarnou spolupráci na kostýmech, rekvizitách a doplňcích pro představení Šance 1989 aneb Window of Opportunity v divadle Archa. Výtvarně spolupracoval také na „socio-dramatickém kabaretu o manželství“ Bergmann Update, který bude mít premiéru v rámci letošního mezinárodního divadelního festivalu 4+4 dny v pohybu.

Brože z víček, Růžičkova klauzurní práce na VŠUP, původně vznikaly jakožto užitý objekt–plašítka ptáků, kteří nalétávají na ovocné stromy a ničí tak úrodu. Víčko mělo mít funkci jakéhosi „šamanského amuletu“ k odehnání těchto škůdců a až později na ně začal škrábat jednotlivé ptačí portréty.

„V poslední době to však beru jako otevřenou galerii všech možných ptáků, tvar víčka jim dává uzavřenou formu, barva jakousi auru nebo nimbus. Použít je jako brože jsem se rozhodl proto, abych reagoval na nekonečnou módu a přesycenost malými plackami, které se musí množit, aby byly vidět a měly estetickou funkci,“ říká ke svému nápadu pro DesignMagazin.cz sám autor.

Štěpán Růžička tak následuje současný trend autorského designu, jehož hlavním poznávacím znamením je recyklace, vytváření stylových věcí z odpadových materiálů, kdy posunutí kontextu dá nový význam již nepotřebné věci.

A jakou technikou ptačí portréty vznikají? Hlavy vybraných druhů nejprve překreslí na papír, poté na víčko a nejčastěji suchou jehlou vytvoří jakási pole s různou hloubkou reliéfu a ty promačkává nahoru a dolů, aby výsledný vzhled ptačí hlavy byl přirozeně plastický se zajímavým reliéfem. Nakonec jemným škrabáním vytvoří grafické stínování.

Vzniká tak nezaměnitelný výrazný a netradiční objekt, který zatím nemá na české scéně konkurenci. S touto „zlatou“ broží zajisté nezůstanete nepovšimnuti!

Foto a zdroj: Štěpán Růžička

Autor zprávy:
Monika Hanková je doktorandka na FF UK (sociální dějiny) a pracuje v jednom z pražských muzeí. Se svou sestrou tvoří duo MO.T.IV. Baví ji design, retro móda, lomografie, dokumentární film a alternativní divadelní formy. Zbožňuje kavárny, A. Grunberga a chilli čokoládu.
Homepage autora | Všechny články od Monika Hanková