Designérka Laura Pregger, žije a pracuje v Basileji ve Švýcarsku. Potýká se s různými materiály, nejvýrazněji však s porcelánem. Její práce se netopí v nepřeberném množství fantazie tvarů a nadměrně zbytečné estetiky. V jejím případě jde spíše o jednoduchou myšlenkovou hru, někdy i s lehce úsměvným designem.

A tak v její přítomnosti nemáme pocit, že se design drží trendů. Anebo, že nedokáže být trefný. Dobrým příkladem budiž nám na myším kožichu zavěšená medaile s přeškrtnutými dívčími jmény nebo brož s odnímatelnými vrstvami, pokaždé jiná a tedy nestárnoucí.

Pro toho, komu je takový šperk málo, nechť si do ucha dá, stejně jako samotná designerka, pouze kus drátu ve tvaru klasického očka a zamotá jej. V lepší slušné společnosti by se o takovém designu raději taktně mlčelo, přišla-li by na přetřes podobná ozdoba. Přesto není nic přesnějšího než design popírající svůj vlastní design. Může to být malé osvěžení po hodinových nákupech s všudypřítomnou na očkách stále stejně navlečenou bižuterií.

Základním konceptem porcelánových věcí od designerky jménem Laura Pregger je mistička, či hrníček na čajový sáček. Zkrátka oblý do sebe uzavřený tvar s uchem i bez. Vyskládány na sebe, tvoří vázu, položeny dva vedle sebe, hrdě si na pozadí porcelánové mísy stojí jako manželský pár a jako celek aspirují na obraz nad postel. Když  je složíme, jako by se do sebe nevešly, stanou se stínidlem u závěsné lampy, pokud je umístíme nad sebe, jako bychom je ukládali na správné místo,  máme zhotovenou poličku.

A tak se v hrníčku rozbíhají kroužící linie v kol a patka hrnku je i jejím uchem. Zkrátka, není špatné dát také někdy zelenou nesložitým věcem. Laura Pregger své porcelánové věci prezentuje i v rámci výstav. Z poslední doby zmiňme Schmuckmuseum Pforzheim v Německu, v prosinci minulého a v lednu tohoto roku. Taktéž se zúčastnila loňského Designweeku v Londýně a prezentovala se v Curychu v rámci výstavy Porcelán-bílé zlato v Muzeu Bellerive.

Foto a zdroj: Laura Pregger

Autor zprávy:
Martina Veverková je běžná pražská osoba, průměrné výšky i stáří, která nemá moc zájem o zájmy. Rozhlíží se až zírá, co se kolem děje a pokouší se občas nad tím i zamyslet. Osoba, co se snaží zkrouhnout svět na pražskou kotlinu, aby se z něj jednou nezbláznila.
Homepage autora | Všechny články od Martina Veverková