Architekturu chápe jako design prostoru, dobrý design pro něho jsou produkty, které jsou posunem ve významu, funkci nebo kultivaci formy. Přinášíme rozhovor s designérem Petrem Novákem, který začíná tvořit vlastní značku Novaque a je polovinou studia Design Brothers.

Co děláš dnes večer? Pokládám ti tuto otázku proto, že patří k tvým nejoblíbenějším a často používaných dotazům.
Páni jo, snad nejsem takový machista :-) Tuhle otázku pokládám víceméně proto, abych trochu rozhodil při rozhovoru svůj protějšek, ten si pak neví rady s tím, koho, že to má před sebou. Většinou ji položím v tom nejméně vhodném okamžiku, nejlépe, když se jedná o nějaký erudovaný dialog… Ale abych odpověděl, dnes večer budu testovat nové BMW 135i coupé, čili budu mít super večer se zrychlením z 0 na 100 za 5,3 vteřiny. Řízení je pro mě maximální relax.

Co říkáš víc jak 140 dolarům za barel? Ovlivní tento fakt tvou vášeň pro rychlá auta, obzvláště ta, co pohání benzín?
Určitě ano. Když jsem si před dvěma roky kupoval nové BMW, tak jsme zvolil šetrnější dieselový motor. Příští rok chci nové auto a podle toho jak se vyvíjí obchod s naftou, respektive jak roste cena dieselu, tak se nejspíš rozhodnu pro nějaký benzínový motor.

Jak vnímáš vkus Čechů ve výběru automobilových značek? Co převládá a co naopak?
Mluvil bych spíše o nevkusu. Obecně převládá snaha udělat za co nejmenší cenu maximální dojem, lidé v Čechách většinou kupují auta, aby dali něco na odiv. Ne pro jejich skutečné vlastnosti. Proto se velké oblibě těší prostorná combi auta s velkými zavazadelníky a měkkým podvozkem. A klasická je také věta: „Jsem Čech proto si kupuji české auto“, místo upřímného: „Jsem šetřílek proto si kupuji České auto“. Nikdy také nepochopím majitele vozu, který si myslí, že svými zásahy, např. výběrem neoriginálního příslušenství či kol, pomůže celkovému designu svého vozu. Asi vážně věří, že je lepším designérem, než profesionálové, kteří auto navrhovali.

Přibliž nám svou profesi designéra ve vlastním studiu, jak probíhá tvůj pracovní den?
Řekl bych zcela průměrně, po ranní sprše a malém espressu se vydám do studia na Praze 2, kde sedím u počítače nebo skicuji. Oběd trávím v nedaleké restauraci s příznačným názvem italského sporťáku. Po obědě máme s kolegou konzultace rozpracovanosti, nebo nás navštěvují klienti, pro které tvoříme nějaký nový výrobek. Prakticky se věnujeme designu 12 hodin denně, ale jsou dny, kdy do studia vůbec nedorazím a věnuji se psychické očistě někde na chatě  nebo na golfu.

Na čem momentálně pracuješ/pracujete, neboli je něco, na co se můžeme těšit v nejbližší době?
Momentálně máme rozpracováno asi sedm projektů. Oslovují nás nejrůznější klienti a řada z nich si vyžádá jen studie, na které jsme, troufnu si říci, experti. Rádi dáváme průchod fantazii a klientovi mnohdy nasadíme brouka do hlavy, myšlenku, která ho pak inspiruje k dalšímu počínání. Většina našich projektů je běh na dlouhou trať. Tady na domácí půdě, je tolik problémů cokoliv nového prosadit, že se o tom koncovému zákazníkovi ani nezdá. Uvidíme kolik projektů skončí opět jen studií a nikdy je nikdo neuvidí a kolik se jich podaří dopracovat až do realizace. Většinou je to odvislé od odvahy klienta a samozřejmě na jeho schopnosti ustát některá rizika. Já sám již dva roky pracuji na designu motocyklu. Jedná se návaznost na mojí diplomovou práci, výsledkem by měla být limitovaná edice motocyklů s cenou kolem milionu korun. Nyní se připravují formy pro výrobu.

Tvoje studio Design Brothers, které máš se svým kolegou, spolužákem z vysoké školy, se pohybuje na české design scéně docela dlouho, je něco, co se bohužel nemění?
Ano těch věcí je hodně. Málo se rozlišuje v Čechách, zda se jedná o studii či koncept designu, nebo o skutečný vyrobený produkt. Designéři sami mnohdy doprovázejí odvážné koncepty kritikou na téma vyrobitelné nevyrobitelné. Spíš bych doporučoval odvážné málo odvážné…. A u skutečných výrobků, se zase mnohdy neřeší, zda se jedná o napodobeninu nějakého zahraničního designu, tento jev, lze sledovat především u nábytku.

A co klienti? Pozoruješ nějakou změnu?
Ke změnám dochází. Klienti vyhledávají design, pomalu chápou, že je to jediná věc, díky které jejich výrobek může předčít konkurenci. Technologie se totiž velmi rychle vyrovnaly a nezbývá než se odlišovat díky image. Co se ale nezměnilo, je ochota za design skutečně platit, firmy často hledají skulinky jak ušetřit, mnohdy se snaží o nekonečné konzultační hodiny zdarma, různé kličky, nebo vyhlašují soutěže, první kolo za směšný honorář….

Myslíš, že se situace zlepší?
Já jsem optimista, jen si netroufám odhadovat jestli se zlepšení ještě naše generace dožije :-)

Foto: Novaque a Design Brothers

Autor zprávy:
Miriam Holeščáková alias Taska je designerem, který mimo jiné vnímá design jako součást osobitých, životních stylů zasazených do časové osy, kterou jsme prožívali, prožíváme a budeme prožívat.. někdy při plném vědomí, někdy v bezvědomí.
Homepage autora | Všechny články od Miriam Holeščáková