Na uplynulém Designbloku se mezi mnoha vystavovateli nepřehlédnutelně ukázal i Libor Sošťák se svou značkou LSD. Mezi proslulými vázami Cosmos a Hi-Fi systémem Mutant představil i dvě novinky, mezi které patří frézovaná židle Milled, vyráběná ve dvou variantách a svítidlo LS87 v podobě modlícího se robota.

K nejzajímavějším kouskům Libora Sošťáka nepochybně patří frézovaná židle Milled, která je vyrobena ve dvou variantách. V té první se jedná o jednoduché provedení bez dekoru, druhá varianta se odlišuje použitím frézovaného rukopisu autora po celém povrchu židle. Zpracováním imituje destrukci čistého designu autorským přístupem. Druhá také nepochybně výborně odvedená práce je svítidlo LS87, jejíž hlavní motivem je fanaticky věřící a modlící se robot, svítidlo vychází ze semestrální práce na téma Vzpomínky na budoucnost.

LSD je častokrát označovaný jako Diethylamid kyseliny lysergové nebo také LSD. Dále, psychedelická látka, narkotikum, papír, blue stoff, trip. Ale také jako nechtěné dítě neboli LSD-25. Ve světě českého designu a designérů ale tento překlad značí jediné, a to Libor Sošták Design.Tento talentovaný mladý designér vystudoval SUPŠ v Uherském Hradišti, obor průmyslový design a od roku 2006 studuje VŠUP v Praze v atelieru Design výrobku.

Liborovy věci jsou neskutečně do detailu  promyšlené a je z nich cítit vyváženost prvku mezi výtvarným a užitým uměním. Jeho frézovaná židle často vyvolává nostalgické vzpomínky z dětských čas. Babičky mívaly materiálově stejné židle a nejedno malé dítě do nich rádo rýpalo. Vždy se líbil hlavně kontrast mezi čistou plochou a rytým obrazcem, a však ani zdaleka to nebylo tak promyšlené jako k tomu nyní přistupoval Libor Sošťák.

Jeho mozaický rukopis učaruje a svým podpisem LSD, který situoval uprostřed sedací části židle, nebo na opírací část v pravém horním rohu, zapojil sám sebe do konceptu destruktivity uhlazenosti. V té chvílí často v divákovi zápasí boj nádherné dětské chuti, hravosti a jednoduchosti s filozofií, s bytím člověka a racionalitou.

LSD nezpůsobuje žádný návyk a v čisté formě je naprosto netoxické. Jeho nebezpečí spočívá v možném nepochopení běžných nebezpečí nebo navození hororových stavu. Když se dlouho díváte na Liborovy věci, začnete se motat, přemýšlet, vyhrabávat a přehrabávat v hlavě jiné varianty, jednoduchost použití nebo využití.  Vtáhne vás do děje a nám se ten svět, barevně-dramatický, prostě líbí.

Foto: Libor Sošťák a Ondřej Lazar Krynek
Zdroj: Libor Sošťák

Autor zprávy:
Matúš Molnár se narodil v Nitře kde začal studovat na Univerzitě Konštantína Filozofa se zaměřením na reklamu. Podobu studia se věnoval amatérskému divadlu a psaní scénářů. Momentálně si hraje v jedné reklamní agentuře v Praze na pracanta vysoké úrovně.
Homepage autora | Všechny články od Matúš Molnár