Autokina Drive-in patřily mezi zlaté klenoty Ameriky. Ikony tehdejší doby - stejně jako baseball, hamburgery a počítače Apple té nynější. Jaký byl vzestup a pád i jaká je současnost kin, do kterých jste i vy mohli ještě nedávno v České republice jezdit autem?

První Drive-in kino bylo vymyšleno chemickým magnátem Richardem M. Hollingsheadem. Na kapotu svého vozu přimontoval projektor 1928 Kodak, který použil na promítání na plátno, které měl zavěšené mezi stromy na zahradě. Za něj postavil reproduktory a začal s testováním. Rozestavení aut tak, aby viděli všichni přítomní mu dal snad nejvíc práce. Nenechal se však odradit - a tak vznikl zázračný patent Drive-in Theather. První kino tohoto formátu na sebe nedalo dlouho čekat. Psal se rok 1933.

Největší rozmach kina zažily na přelomu 50tých a 60tých let. V té době bychom mohli najít přes 4000 Drive-inů rozesetých po celých státech. Zvuk se vysílal po speciální FM frekvenci přímo do auta, obraz se promítal na bílou plochu. Mladí lidé s auty využívali tato místa na rande - v médiích se začaly objevovat titulky o Passion pits  neboli o takzvaných Zastávkách vášní. Normální kina se začala potýkat s malou návštěvností, 5000 kin z celkových 17000 muselo být uzavřeno.

V 80tých letech přišla pro Drive-iny katastrofa, a to nástup kabelových televizí a domácích videí. Malá návštěvnost skoro Drive-iny zabila. “Proč by jsme chodili jinam, když Hollywood přijde za námi,” zněla nejčastější odpověď na otázku proč už auto kina diváky tolik netáhnou. Do kin v přírodě se chodilo už jen z nostalgie.

Ale když už se zdálo, že americké ikony vyhoří nadobro, Drive-iny v této době zažívají svůj mini-revival. Pohánění vzpomínkami stejně jako nechutí platit více jak 50 dolarů za rodinnou návštěvu moderních multikin, staví Američané nové a nové Drive-iny. Zchátralá kina bývají modernizovány za použití nejnovějších digitálních projektorů, FM vysílačů a DVD přehrávačů.

Vznikají skupiny takzvaných Guerrila Drive-ins - nová generace filmových fandů, kteří jdou ve stopách Hollingsheada. Kombinují současné technologie s jeho starým konceptem Drive-inu. Organizují se přes internet, scházejí se a pouští filmy například na mostových pilířích.

V současné době se koná řada festivalů, nejznámější je asi americký RoofTop Films v new Yorku. Letošní ročník bude promítat 20 celovečerních filmů (téměř všechny jsou premiéry) a také přes 150 krátkometrážních snímků.

Video: Krátké informační video promítané po skončení filmů v kinech Drive-in

Poslední známý Drive-in v České republice byl v roce 1999 umístěn uvnitř stadionu Strahov, kam se vešlo až 350 automobilů. Promítalo se denně chvíli před desátou večer na plátno 22 na 10 metrů. Vstupné bylo onehdy 99 českých korun. Kino však nemělo dlouhého trvání.

Foto: Time
Zdroj: Drive-in Teathre, Wikipedia, Open Air Cinema a RoofTop Films

Autor zprávy:
Mirek Spurný odpočívá při studiu Podnikatelského inkubátoru na Vysoké škole podnikání v Ostravě. Poslouchá jazz, čte Karla Čapka a jeho největším snem je dostat pusu od francouzské herečky Audrey Tatou (Amélie z Montmartru). Nic mu nevěřte!
Homepage autora | Všechny články od Mirek Spurný