Druhému patru Staroměstské radnice vládne do 21. února jednoznačný a nekompromisní Josef Bolf, který svou tvorbou i osobností důkladně prostupuje českou výtvarnou scénu. Cenu Jindřicha Chalupeckého, na kterou byl nominován v roce 2005, sice nezískal, ale není pochyb o tom, že na něj jistě čeká Cena pro umělce nad 35 let.

Pražský rodák si pro název své výstavy Ty nejsi Ty, Ty jsi já, vybral repliku známé věty z filmu Total Recall, jenž byl natočen podle povídky předního amerického spisovatele science fiction Phillipa K. Dicka, v níž se prolíná svět snů se světem vzpomínek a v níž splývá minulost s přítomností. Josef Bolf objasňuje název výstavy jako vyjádření extrémní formy lásky, která svůj objekt ve finále požírá.

Vcítit se do obrazových hrdinů, jimiž jsou většinou malé děti, není tak těžké a jejich bezbrannost silně podtrhuje růžovočerný háv pláten. Postavy jako by vycházely z  hororových filmů nebo násilných počítačových her. V posledních letech vykazuje Bolfova tvorba charakteristické a těžko přehlédnutelné rysy, avšak pozorný divák jistě na autorových obrazech z poslední doby určitý posun vysleduje. Syrovost a brutalita byla vytlačena intimitou a náznakovostí. Obrazy tak připomínají momenty vytržené z rodinného alba, ne příliš povedené rodiny. Jako diváci jsme tedy nuceni přemýšlet nad tím, jaká dramata a jaké osudy se za nimi odehrávají.

Hlavní tematickou linii výstavy, tvoří kromě klasických portrétů a autoportrétů, předměstí Jižního města, se svými zrezivělými trubkami, vchody do metra a betonovými zákoutími. Je to právě sídliště, kde se ve spleti stejných ulic, nadchodů a podchodů, nalézá odcizení, kde už ty nejsi ty, ale ty jsi já. Hrůznost a obscénnost příběhů pohybující se na hraně smutku a negativních emocí, poruch individuálních i společenských vztahů a strašidelného ticha, využívá růžových nálad v pozadí, aby vykonstruovala naše vlastní prožitky. Bolf překračuje hranice skutečného a neskutečného, naše představy a omezení a manipulativně nás vtahuje do svých vizí.

Tato surrealistická manipulace je však jednou z nejpůsobivějších výstav, kterou lze přes zimu v Praze navštívit. Rozhodně neváhejte a přijďte se ještě podívat.

Foto a zdroj: GHMP

Autor zprávy:
Zuzana Janáková je posedlá vším krásným, zajímavým a novým, což se sebou přináší: koukání, cítění, vnímání a kochání se. Ráda kouká z tramvaje na architekturu, na lidi kolem, na jídlo, které jí víc baví okukovat než jíst, na plakáty, webovky, knihy, filmy atd.
Homepage autora | Všechny články od Zuzana Janáková