Jedním z nejuznávanějších malířů současnosti je beze všeho Angličan Lucian Freud, vnuk proslulého psychoanalytika, narozeného na Moravě, Sigmunda Freuda. V malbě Luciana Freuda jako by zůstalo něco z dědových studií člověka, jeho úzkostí, traumat a hledání lidského „it“. V těchto dnech tuto nevšední podívanou nabízí Centre Pompidou v Paříži.

Jméno Luciana Freuda, dnes už 88letého umělce, má na poli výtvarného umění už mnoho dekád obrovskou vážnost. Francie je však jeho současnou expozicí poctěna poprvé od roku 1987, což jí spíše přidává na velkoleposti. Výstava prezentuje výběr z Freudovy tvorby a je komponována z padesáti rozměrných pláten, především ze soukromých sbírek, spolu s množstvím grafik, kreseb a fotek z ateliéru umělce.

Expozice nese název Ateliér, což je téma, které se nějakým způsobem dotýká většiny obrazů Lucana Freuda. Ateliér je většinou místo, naplněné intimitou, zvláštním duchovním klidem ale i určitou posvátností. Pro Freuda je ateliér soukromým uzavřeným světem, ve kterém se odehrávají příběhy, jež následně převádí na malířské plátno. Každý model pak v tomto světě zabírá významné místo, ať už se jedná o lidský model, nebo předměty v ateliéru, jako rozervaná pohovka, pokojová květina, špinavé umyvadlo, či stěny postříkané barvou. Okna a dveře ateliéru zase malíři umožňují nahlédnout do exteriéru, a tak je tematický okruh rozšířen o krajinomalby, zašedlé Londýnské domy a továrny, zahrady, nebo ulice, často zanesené hromadou odpadků.

Charakteristika Freudovy tvorby spočívá v silném naturalismu, posedlostí zobrazování portrétů a aktů, tělesností a narativním realismem, kterým navazuje na staré vzory historické malby. Typická je umělcova malířská technika. Lucian Freud sice maluje klasicky, avšak důraz klade na hutný a hustý nános barev. Obrazy tak při menším odstupu mají silný pastózní charakter, při větším odstupu se v oku pozorovatele plošky spojí a dají figurám a předmětům reálnou hmotnou podobu. Výsledek je přesto většinou velmi iluzionistický. Freud si rovněž libuje v neobvyklých výsecích lidského těla a v perspektivních zkratkách.

Výstava v Centre Pompidou má čtyři části. První se tematicky zabývá ateliérovým interiérem a exteriéry městských krajin, u kterých se nebrání zobrazení špíny a dávno zašedlé krásy. Druhá část je zaměřená na autoportréty, třetí na parafráze děl starších malířů (Cézanne, Constable, Picasso, atd.) a nechybí skupina neurvale realistických figurálních kompozic a aktů.

Výstava je ještě zpestřena prezentací fotografií z ateliéru Luciana Freuda. V galerii moderního umění v Centre Pompidou zůstane nainstalována až do 19. července 2010.

Foto a zdroj: Lucian Freud a Centre Pompidou

Autor zprávy:
Eva Švrčková pomalu ukončuje studium volné grafiky a ilustrace na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Zajímají ji kvalitně ilustrované knihy a vše, co se točí kolem nich. Má ráda jaro, tanec i dobré vino a nesnáší osminohé společníky.
Homepage autora | Všechny články od Eva Švrčková