Newyorské New Museum představuje jako první americké muzeum tvorbu Gustava Metzgera, jehož skulpturální instalace Historic Photographs konfrontují návštěvníky s dramatickými momenty nedávné minulosti. Výstava bez emocí diváka přivádí do Osvětimi, varšavského ghetta, parlamentu před řečnícího Hitlera nebo do místa výbuchu v Oklahomě. Výstava potrvá až do 3. července.

Při výstupu z výtahu návštěvník téměř narazí do obrovské černobílé fotografie čekajícího davu. Před fotografií, zachycující přeplněné nástupiště v Osvětimi z léta 1944, stojí v rohu stativ mířící na dav. Člověk nemá kam ustoupit, a tísnivý pocit umocňuje obnažená kovová konstrukce prostorově napojena na fotografii. Implikace mříže a polapení je očividná.

Historické fotografie, které Gustav Metzger začal vytvářet v roce 1990, nejsou výstavou klasické fotografie nýbrž instalací, jejichž prostřednictvím norimberský rodák rekonstruuje dramatické momenty historie. Fyzicky návštěvníkovi prezentuje utrpení a agonii. Bez emocí, zato živě. Často vkládá fyzické předměty, jakoby zhmotněné z prezentované minulé události, jako formu překážky mezi rozostřené fotografie a návštěvníka. V přítomnosti dokončuje realitu minulého hororu. Před fotografii davu ve Varšavském ghettu z roku 1943, s chlapcem zvedajícím bezmocně ruce a dívajícím se přímo před sebe, pokládá hromadu cihel, a před fotografii požárníka nesoucího tělíčko dítěte z bombového útoku v Oklahomě v roce 1995 staví monument z tvárnic.

Metzger také návštěvníka vyzývá, aby pocítil zoufalost momentu, který fotografie zachytila. Aby se sehnul, nadzvedl velkou žlutou látku ležící uprostřed galerie a doslova pod ní na kolenou vlezl, aby spatřil, co se odehrává na fotografii – pokoření a utrpení vídeňských Židů drhnoucích chodník po obsazení Rakouska nacisty v roce 1938.

V některých případech Metzger dokonce neumožňuje k fotografii přístup vůbec, což přináší až iritující pocit a bezmocnost  zahlédnout slibované. Fotografii Hitlera při proslovu k Reichstagu (německému parlamentu) po obsazení Francie v červenci 1940 umístil za neprůhlednou desku. Jiná, s Hitlerjungen, je doslova zavařena mezi dvěma ocelovými pláty, které jsou volně opřeny o zeď.

Dnes již 85 letý Gustav Metzger žijící v Londýně patří mezi vůdčí umělce s radikálními politickými a sociálními postoji, jež neustále vyzývá ke změně chování způsobem, který může přinést změny společenské. V roce 1959 vydal Manifest auto-destruktivního umění, jímž vyzval k tvorbě z průmyslových materiálů s omezenou životností jako demonstraci obsese s ničením, kterému jsou lidé jako jednotlivci i masy vystaveni.  Jeho projekt nazvaný Roky bez umění – 1977-1980 byl, jak název implikuje, moratoriem na uměleckou tvorbu. Umělci měli využít tuto dobu ke zkoumání a reflexi politických a sociálních problémů.

Poslední Metzgerovův projekt Reduce Art Flights vyzývá umělce ke snížení závislosti na létání.  Rozšiřuje tak povědomí o dopadu globalizace na životní prostředí také do uměleckého světa, jehož protagonisté v globální komunitě nejen existují, ale také pracují.  A protože Metzger striktně praktikuje své postoje, každá jednotlivá instalace na výstavě Historic Photographs v New Museum byla stvořena a instalována podle umělcových pokynů přímo v New Yorku.

Foto: Kateřina Kyselica
Zdroj: New Museum New York

Autor zprávy:
Kateřina Kyselica žije v New York City, kde navrhuje interiéry, výtvarničí, fotografuje, překládá a píše. Je vedoucí projektu Design Odyssey Beyond 2010, který prezentuje středoevropský design v NY. Zkoumá historii, moderní umění, hledá dobrý design a miluje volnost.
Homepage autora | Všechny články od Kateřina Kyselica