Světoznámý reklamní a módní fotograf Erwin Olaf (1959), ovlivněn filmy Davida Lynche, dává emocím nový rozměr. Prostřednictvím výběru ze šesti fotografických cyklů prezentuje svou tvorbu poprvé v České republice, a to do 7. června na výstavě nazvané Choreografie citů v Langhans Galerii Praha.

Soubory velkoformátových snímků z let 2004 až 2008 a jeden černobílý z 90. let jsou však pouhým zlomkem jeho volné tvorby – podepsán je pod více než dvaceti cykly a takřka třiceti vytříbenými sériemi komerčních snímků (například pro takové značky a společnosti, jako jsou Moooi, Lavazza, New York Times, Diesel nebo Microsoft).

Nizozemský fotograf zpracovává podobná témata jako Američan Gregory Crewdson, který se loni představil v Galerii Rudolfinum. V cyklech Rain (Déšť), Grief (Žal) a Hope (Naděje), vystavených v české metropoli, definuje téma odcizení a existence. Charakteristická je filmová dekorativnost scén laděných v retro stylu 50. a 60. let. Postavy se vyhýbají kontaktu, odvracejí tváře a působí strnule.

Ve volně navazujícím cyklu Fall (Pád nebo Podzim) zase pózují krásní mladí lidé. Jejich zasněný i melancholický výraz je konfrontován s harmonickým zátiším z květin a rostlin. Prostředí je decentní a barvy v měkkých tónech, aby nic nerušilo tajemnou nehybnost okamžiku. Jen jeden detail do scény nepasuje – přivřené oči. To, co se jednomu může zdát jako chyba, pro něj symbolizuje pomíjivost života.

Poměrně nevinné výjevy se lámou v souboru Le Dernier Cri (Poslední výkřik módy). V něm slavný reklamní fotograf kriticky upozorňuje na manipulaci módního průmyslu. Fotografie dokresluje krátký sci-fi film, v němž sledujeme dvě ženy s děsivými obličejovými implantáty.  Pomyslnou korunu bizarnosti by ale získal cyklus portrétů nazvaný Blacks (1990), v němž je patrná inspirace barokní zdobností a opulentností.

Olafovy snímky jsou technicky čisté. Některé vzbuzují lítost, stesk i děs, jiné klid a vyrovnanost. Všechny jsou ale nadmíru sugestivní.

Věnuje se i hudebním videoklipům

Erwin Olaf se narodil v roce 1959 v nizozemském Hilversumu. Chtěl se stát novinářem, proto v druhé polovině 70. let navštěvoval Školu žurnalistiky v Utrechtu. Od roku 1980 působil jako asistent fotografa André Ruigroka. Během 80. let začal publikovat vlastní snímky a také vystavovat.

Za soubor černobílých snímků Chessmen (Šachové figurky, 1988) získal první cenu v soutěži Young European Photographer. Vystavuje pravidelně po celém světě a je vyhledávaným reklamním fotografem. Od počátku 90. let se věnuje také tvorbě hudebních videoklipů. V roce 1991 spolupracoval s designérem Bořkem Šípkem, fotografoval jeho výtvory v prostředí slovenských romských vesnic.

Foto: Erwin Olaf a Ondřej Lazar Krynek
Zdroj: Langhans Galerie

Autor zprávy:
Kateřina Farná je redaktorka umění a kultury ve třetích nejčtenějších novinách v republice a mimo jiné i studentka mediálních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Má ráda módu, hudbu, design, noční život, zajímavé nápady a zajímavosti života.
Homepage autora | Všechny články od Kateřina Farná